Historie rozvoje a rozšíření množíren není příliš probádaným tématem, ale můžeme se dočíst, že začátek komerčního množení ve velkém měřítku sahá do první poloviny 20. století v USA. Nedostatek potravin během dvou světových válek a hospodářské krize vedl v Americe k vládním opatřením, která podporovala chov králíků na maso. Když skončila druhá světová válka a přestala být nouze o jídlo, poptávka po králičím mase se radikálně zmenšila. Farmáři, kterým zůstalo vybavení, hledali alternativu, která by je uživila. V reakci na zmenšenou poptávku po králičím mase, doporučilo federální ministerstvo zemědělství (nyní USDA) místo králíků chovat štěňata. Poválečný růst znamenal zvýšení mezd a tím také zvýšený zájem o domácí mazlíčky. Výsledkem byl celonárodní vzestup pet shopů a začátek rozvoje podnikání v komerční produkci štěňat.

 

Historie českých množíren není zmapována. Uvádí se, že před rokem 1989 se chovem psů zabývali většinou jednotlivci, pro které byla kynologie především zájmovou činností, a chov měli založený pouze na jedné chovné feně. V dnešní době do chovu vstupuje mnoho lidí, kteří mají zcela minimální znalosti a zkušenosti v tomto oboru, nebo nemají vůbec žádné. Statistické přehledy, vyplývající z veřejného průzkumu v západoevropských zemích, prokázaly, že bez jakýchkoliv informací o chovu a krmení psů zůstává 18 – 34 % všech držitelů psů. Tento vysoký podíl neinformovaných osob byl spjat s velmi nízkým zastoupením odborné literatury. Procházka v knize Chov psů v roce 2005 píše, že v naší současné odborné literatuře neexistuje souhrnné dílo, které by poskytlo zájemcům o chov psů nejdůležitější teoretické i praktické informace. Dále Procházka uvádí, že se v historii tak velmi často setkával s tím, že lidé přistupují k chovu s tak nedostatečnými znalostmi, že to až překvapuje. Nedostatečná informovanost je přetrvávajícím problémem. V laické veřejnosti stále koluje řada mýtů.

 

Po přelomu milénia se počet množíren radikálně zvýšil. Snadno vydělané peníze, volné hranice EU a nedostatečná legislativa otevřela dveře jak komerčním velkomnožitelům, tak překupníkům a pašerákům. S rozšířením internetu a internetové inzerce se také zvýšil počet psů bez průkazu původu množených doma. Přidat inzerát se štěňaty nebo najít krycího psa je otázka pár kliknutí. Zjednodušení komunikace díky internetu tak přispělo k masovému rozšíření domácího množení.

 

Díky internetu však také začala fungovat osvěta, která se na neregistrované chovy zaměřuje. Zejména s rozšířením sociálních sítí, především facebooku, se všeobecné povědomí o rizicích množení psů a dalších zvířat zlepšuje. Svou roli sehrávají také ostatní média, zejména reportáže v televizích a v bulvárních novinách.