U 83 % psů z množíren byly zaznamenány poruchy chování, ukázala studie z roku 2011 Mental health of dogs formerly used as ‘breeding stock’ in commercial breeding establishments, která byla vůbec prvním kvantitativním výzkumem zabývajícím se tématem psů z množíren.

Cílem této studie bylo ověřit zprávy o tom, že u velkého množství psů odebraných z nevhodných podmínek množíren, jsou vykazovány trvalé abnormality v chování. K ověření byla použita metoda C-BARQ, dotazníky, podle kterých je možné získat kvantitativní výsledky ohledně široké řady rysů v chování psů.

Do výzkumu bylo zapojeno 1169 psů odebraných z množíren různých plemen, z nichž nejvíc převládali bišonci. 70 % vzorku tvořily feny.

V průměru pak tito psi žili již dva roky u nových adoptivních rodin. Je pravděpodobné, že tito psi během pobytu v množírně již odchovali štěňata. Naproti tomu jako kontrolní vzorek sloužili psi, kteří prokazatelně z množíren nepocházeli.

Výsledky studie – více strachu, nervozity, patologické chování

Zásadní rozdíly v chování mezi psy z množíren a psy – domácími mazlíčky byly na základě C-BARQ testu nalezeny ve dvaceti z třiceti šesti zkoumaných variant chování. Poruchy chování byly zaznamenány u 83,1 procent psů z množíren v porovnání s 56,0 procenty psů – domácích mazlíčků.

Obecně psi z množíren projevovali více strachu, nervozity a patologického chování (definováno jako chování, které je obvykle způsobeno čelením nějakému problému či konfliktu, ale následně je vytrženo z kontextu a stává se často opakovaným, přehnaným a trvalým; např. můžeme jmenovat upřený pohled do prázdna). Také se u psů z množíren objevovaly problémy se znečišťováním domácnosti v době, kdy se vyskytovali sami doma. Rozdíl byl též ve zvýšené sensitivitě na dotek, kterou je možno připisovat nedostatečnému lidskému kontaktu v době pobytu v množírně. Ve srovnání s kontrolním vzorkem pak psi z množíren vykazovali méně agrese, vzrušivosti, energie, snahy o pronásledování drobných zvířat a o snahy o útěky.

8x vyšší strach

Nejvíce stojí za pozornost markantní zvýšení stupně strachu. Ve srovnání s kontrolním vzorkem byl strach z cizích lidí a předmětů osmkrát vyšší než u psů – domácích mazlíčků. Podobně zásadní rozdíl byl také u nervozity ze schodů – téměř šestkrát vyšší než u kontrolního vzorku. Mnoho ze psů z množíren zažívá strach nebo úzkost (z cizích předmětů, lidí, ze schodů, z doteku) trvale dokonce po několika letech po odebrání z množíren a jejich umístění do nového domova.

Zajímavé je, že psi z množíren vykazovali výrazně nižší stupeň agrese ve srovnání s kontrolními vzorky, a to o 60 procent vůči tomu, co neznají. Agrese vůči jiným psům byla o 58 procent nižší u psů, které znali, a o 70 procent nižší u psů, kteří pro ně byli neznámí. O 53 procent byla také u psů z množíren nižší vzrušivost. Schopnost cvičit pak byla u psů z množíren nižší dokonce o 75 procent.  To je pravděpodobně způsobeno naprosto minimální stimulací psů v době pobývání v množírně, kdy pes k žádnému tréninku ani výkonům není veden.

Otázkou je, nakolik jsou výsledky tohoto průzkumu ovlivněné zastoupeným poměrem psích plemen. Ve studii bylo přes 30 procent psů tvořeno zástupci plemene bišonek, který je podle standardu AKC popisován jako „lehce zvládnutelný, citlivý, hravý, přítulný, s veselým přístupem“.  Podle standardu FCI je pak bišonek charakteristický veselou, hravou a čilou povahou a je řazen do skupiny 9, tj. společenští psi.  Pokud by mezi zkoumaným vzorkem bylo více zastoupeno plemeno s odlišným temperamentem, je možné, by výsledky dopadly jinak. Neexistuje sice žádná relevantní studie, která by tento jev zkoumala v souvislosti s množírnami, nicméně studie Factors associated with aggressive responses in pet dogs uvádí, že plemeno představuje důležitý faktor ve výskytu psí agresivity.

Příčiny

Pro abnormální chování pozorované v tomto vzorku můžeme najít větší počet potenciálních příčin. Nejvíce konzistentní se zjištěnými daty jsou dvě: první příčinu můžeme hledat ve stresem vyvolané psychopatologii; druhou pak v nedostatečné rané socializaci spojené s nedostatkem podnětů, kterým jsou psi mimo množírny běžně vystavováni. Více o příčinách v některém v příštích článků.

 

Zdroje:

American Kennel Club: Official Standard of the Bichon Frise. Dostupné na: http://cdn.akc.org/BichonFrise.pdf (Staženo 14. 10. 2015).

Českomoravská kynologická unie: FCI – Standard č. 215, bišonek. Dostupné na: http://www.cmku.cz/soubory/plemena/215.doc (Staženo 14. 10. 2015).

Hsu, Y., Sun, L.: Factors associated with aggressive responses in pet dogs, v: Applied Animal Behaviour Science 3-4/2010, s. 119 – 120. Dostupné na: http://www.appliedanimalbehaviour.com/article/S0168-1591%2810%2900036-5/abstract (Staženo 11. 10. 2015).

McMillan, F. D., Duffy, D. L., Serpell, J. A.: Mental health of dogs formerly used as ‘breeding stock’ in commercial breeding establishments, v: Applied Animal Behaviour Science 135/2011. Dostupné na: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168159111003005 (Staženo 10. 5. 2015).